Kriminalistika a zbraně
Luky, kuše, praky a jiné. Všechny zbraně, které do pohybu uvádí mechanická energie. Pro kriminalistickou balistiku jsou téměř bezvýznamné (nemají hlaveň ani nábojnici - nutnost pro identifikaci).
Co je balistika?
Vědní obor zabývající se zkoumáním zbraní, povýstřelových zplodin a střely jak mimo zbraň, tak ve zbrani. Kriminalistická balistika napomáhá vyšetřovat případy, kde bylo použito ručních střelných zbraní.
První využití střelné zbraně
- 648 př. n. l. - v Číně se objevil první psaný dokument o použití střelného prachu
- rok 1500 - Leonardo da Vinci navrhl spirálovitě rýhovanou hlaveň
- 1664 - angličan Hill obdržel patent na revolver, ruční poloautomatickou zbraň.
- 1835 - američan Samuel Colt si nechal patentovat bubínkový revolver (zahájil éru opakovacích zbraní)
Zbraně pomocí mechanické energie
Luky, kuše, praky a jiné. Všechny zbraně, které do pohybu uvádí mechanická energie. Pro kriminalistickou balistiku jsou téměř bezvýznamné (nemají hlaveň ani nábojnici - nutnost pro identifikaci).
Zbraně pomocí plynového tlaku
Vzduchovka, plynovka, větrovka. Zbraně bez nábojnice, ale mají hlaveň (tou je při výstřelu protlačována střela, např. diabolo). Plynové zbraně využívají pneumatickou energii vzduchu nebo jiného plynu stlačeného mechanicky.
Zbraně pomocí uvolnění chemické energie
Brokovnice, pistole, kulovnice aj. Střela neboli projektil je uvedena do pohybu uvolněním chemické energie střelného prachu či samostatné zápalkové slože (směs třaskavin, hořlavin a okysličovadel). Právě palnými zbraněmi se kriminalistika zabývá v drtivé většině. Zjišťuje se ráže (průměr střely), konstrukce, výrobce a doba výroby.

















